zdroj: unsplash.com
Proteiny ať už rostlinné, nebo živočišné, jsou nenahraditelnou složkou konvenční i přírodní kosmetiky. Mají mnoho důležitých funkcí, které zlepšují kvalitu výrobků a napomáhají pozvednout jeho účinné schopnosti. Zdroje proteinů jsou živočišné i rostlinné, získávají se z nich pomocí hydrolýzy. Ve výrobcích mají nejčastěji pěsticí, změkčující a ochranné funkce.
Použití proteinů v kosmetice
Pokud se vydáme na průzkum historických pramenů použití proteinů v kosmetice, narazíme na informace, že byly součástí zkrášlovacích produktů už ve starých civilizacích (Egypt, antické Řecko, Řím, Indie, Babylon). Jednalo se převážně o proteiny živočišné jako mléko, krev, vejce nebo také obiloviny. Větší a podrobnější laboratorní zkoumání proteinů jak živočišných, tak rostlinných pro použití v kosmetice se uskutečnilo až v 50. letech 20. století. Předtím se zkušenosti a informace o jejich účincích na tělo, pleť a vlasy předávaly tradiční ústní cestou, případně lze o nich najít záznamy v lidové literatuře či spisech vzešlých z klášterní medicíny.
Novodobý boom proteinů v kosmetice
Termín „protein“ se používá pro široký rozsah polymerních sloučenin měnících se v molekulových hmotnostech. Jsou tvořeny jedním nebo více polypeptidovými řetězci buď samostatnými, anebo složenými z mnoha aminokyselinových částí, které jsou spojené peptidovými vazbami. Proteiny hrají dominantní role téměř ve všech biologických procesech. Jejich hlavními funkcemi jsou enzymová katalýza, přenos a akumulace malých molekul a iontů, koordinovaný pohyb, mechanická podpora, imunitní ochrana, tvorba a přenos nervových impulzů, kontrola růstu a diferenciace. Proteiny se začaly hojněji využívat v produktech vlasové péče od 60. let minulého století.
Vzhledem k jejich základní podstatě jsou proteiny považovány za užitečné pro zvýšení lesku vlasů, a proto se používají jako změkčovače a pro zlepšení jejich poddajnosti. Zároveň se zjistilo, že mohou napomáhat udržitelnosti zdraví vlasového vlákna a zabraňovat jeho mechanickému poškození. Většina proteinových derivátů vhodných pro kosmetické účely se získává z jednoduchých nebo složených proteinů, které v základu dělíme na rostlinné a živočišné. V posledních několika letech se začaly hojně používat proteiny z mořských řas a hub.
Živočišné zdroje proteinů
Kolagen a další skleroproteiny, obecně používané v kosmetice, pocházejí ze zvířecích tkání. I když se přírodní kosmetický průmysl ubírá spíše vegan friendly cestou a najdeme v ní rostlinné kolageny (převážně kokosový), v konvenčních kosmetických řadách představují i nadále hlavní zdroje proteinových derivátů živočišné zdroje. Kolagen je přítomen ve všech mnohobuněčných organismech, hraje hlavní roli ve složení pojivových tkání, kůže, šlach a kostí. V kůži představuje 70 % hmotnosti dermu. Kromě kolagenu se v kosmetice používá další živočišný protein, elastin, který se získává ze sušeného pojivového vaziva zvířat, nejčastěji hovězích nuchálních vazů. Jedná se o látku, která napomáhá lepší pružnosti pleti a přidává se do anti-agingových řad, vlasových produktů a dekorativní kosmetiky.
Hedvábný protein (fibroin) se skládá z přibližně 70-80 % fibroinu. Ten se pro kosmetické účely nejčastěji získává hydrolýzou hedvábí. Druhý protein pocházející ze stejného zdroje je sericin, který se používá jako ochranný film a kondicionér v kosmetice pro péči o vlasy. Ostatní živočišné proteiny se mohou extrahovat např. z placenty, srdeční tkáně nebo kostní dřeně zvířat. Pro výrobu konvenční kosmetiky bývá jejich zdrojem jateční průmysl.
Rostlinné zdroje proteinů
V přírodní kosmetice se živočišné proteiny nahrazují nejčastěji glykoproteiny, které pocházejí ze zrn nebo semen rýže, ovse, kukuřice, pšenice, sóji, arašídů, slunečnice, mandle či sezamu. Asi nejvíce se používá jako výchozí látka při výrobě kosmetických produktů pšeničný a kukuřičný gluten (má obsah bílkovin 60-80 %), sójový, rýžový a ovesný protein (70 % bílkovin) a také např. lupinový nebo hroznový protein. Pšeničný lepek je díky obilnému proteinu skvělý pro použití v produktech, které mají za cíl zlepšování elasticity a hydratace pokožky. Kromě zrn a jader jsou důležitým zdrojem neživočišných proteinů i listy rostlin, které jich obsahují 10-30 %.
Kde všude se proteiny používají?
Proteinové deriváty se používají v různých výrobcích péče o pleť a v dekorativní kosmetice. Rozpustný protein je vhodnou přísadou do téměř všech kosmetických produktů (emulze, gely, pudry, tělová mléka). Nerozpustné proteiny (kolagen, elastin) se přidávají do vlasové péče, aby zlepšily tažnost, pružnost a hebkost vlasu díky opravnému působení na vlasové vlákno. Ve veganských produktech se často nahrazují hydrolyzátem pšeničného proteinu nebo proteinem kokosovým. Ten snižuje povrchové napětí vlasu, zlepšuje jeho vzhled, chrání ho a vyživuje. Snižuje hladinu povrchově aktivních látek v šampónu, což znamená, že se při mytí nevytváří příliš pěny, a tak se minimalizuje případné podráždění očí.
Hedvábný protein se v neveganské kosmetice přidává do make-upů, rtěnek, řasenek nebo tuhých pudrů, protože zlepšuje jejich roztíratelnost a dodává přípravkům lesk. Pšeničný protein najdeme ve výrobcích péče o pleť, a jeho úkolem je zlepšit elastické vlastnosti pokožky a udržet ji hydratovanou. Navíc působí jako zpevňující a ochranné činidlo. Proteinové hydrolyzáty se celkově používají v přípravcích pro péči o pleť jako kondicionéry, zvlhčovače a ochranné látky. Tak funguje např. glycerin (získaný z rostlin nebo vyrobený chemicky), laktát sodný, aminokyseliny. Při přípravě emulzí jsou hydrolyzované proteiny přidány do vodní složky výrobku před vytvořením samotné emulze. Přidání bílkovinných látek do čisticích pleťových řad (zejména pokud jsou založeny na aniontových tenzidech) zlepšuje kožní a oční snášenlivost výrobku a snižuje potenciální nežádoucí účinky, jako je dehydratace kůže nebo její zdrsnění či poškození funkce ochranné kožní bariéry.
