zdroj: Shutterstock
V dnešní době už bereme jako každoroční samozřejmost, že si na Štědrý den dáme k večeři kapra nebo řízky a bramborový salát. I když někteří po celodenním půstu a jiní po kilech cukroví a jiných pochutin, nakonec si téměř všichni večer vychutnávají tentýž pokrm. Jak tomu ale bylo dřív a kde se tradice kaprů, řízků a salátu vlastně vzala?
Co se jedlo dříve
Než se budeme moci podívat na to, kde se vzal takový kapr nebo řízky, musíme zabrousit ještě trochu dál do minulosti, konkrétně do 16. a 17. století. Tehdy byla ryba ještě považována za postní jídlo. Místo toho bylo velmi časté sáhnout po tom, co si lidé sami vypěstovali. Proto bychom našli na štědrovečerní tabuli velké množství luštěnin, pokrmů z bílé mouky a kromě toho nesměl chybět ani houbový kuba. Takzvaný "černý kuba" bylo jedno z nejčastějších jídel a připravoval se z krupek, hub a trochy česneku. Co bylo také vesměs stejné byly pokrmy z toho, co úroda dala - takže spousta jídel, kaší i polévek z již zmiňovaných luštěnin. Kromě toho, že to byla surovina dostupná tak také měla zajišťovat zvelebení majetku a hojnosti. Pro konkrétní účel bohatství a udržení si peněz se v některých oblastech podávala na Štědrý den i vařená čočka, na což my jsme zvyklí až s příchodem nového roku. No a když byla zmínka o pokrmech z bílé mouky tak nás možná mile překvapí, že bychom na stole o Vánocích i před pár sty lety našli naší oblíbenou vánočku.
Jak je to s tím kaprem a řízky
Kapr byl v lidové kultuře považován za rybu štěstí a síly. Zároveň byl vnímán jako symbol plodnosti. Proto není divu, že postupně nahradil luštěninové hody. Zvyk mít živého kapra doma před Vánoci a zabít ho před štědrovečerní večeří se stalo téměř typickým českým rituálem (i když kdo na to není tak si může kapra nechat klepnout už při pořizování). Nicméně ne od začátku se podával kapr v trojobalu, jak to známe dnes. Prvotní zvyk byl dělat kapra "načerno". A nebojte, s ilegalitou to nemá nic společného, nýbrž jedná se o poměrně složitý proces přípravy kapra, který trval až tři dny. Není tedy divu, že se časem přešlo na smažení.
Nicméně i když už se kapr nemusí chystat tři dny, není pro každého - ať už kvůli své chuti nebo nebezpečí, že člověk stráví štědrý večer na pohotovosti se zaseklou kostí v krku. Proto se v našem českém rybníčku ujaly řízky. Ty jsou na přípravu vskutku jednoduché a je také možnost, vybrat si z několika druhů masa. Na štědrovečerní tabuli si tak tatínek může dát řízek vepřový a děti klidně kuřecí nebo krůtí.
Bez salátu si to neumíme představit
Ať už jste tým kapr nebo tým řízky, asi Vás tak či tak nemine tradiční bramborový salát. U toho je původ tradice bohužel trochu nejistý. Zajímavé také je, že ještě před sto lety ho u nás nikdo neznal, takže se jedná o poměrně novou záležitost. Jediné dohledatelné zmínky o tom, kde se bramborový salát objevil prvně, ukazují na Rusko. Tam ho měl údajně podávat francouzský kuchař a to u příležitosti slavení Silvestra. V českých zemích se se salátem ale setkáváme až kolem 20. let 20. století, kdy se dostal až na naši štědrovečerní tabuli. Není ale divu - kromě toho, že svou chutí je vskutku unikátní, suroviny na salát jsou velmi dobře dostupné. I když i zde se dostáváme na tenký led, protože, jak už to tak bývá, nejen každý region, ale i každá rodina má ten "svůj" jeden recept. Proto se setkáme s tím, že někdo do salátu dává majonézu, někdo tatarskou omáčku a někdo si chce odlehčit a dá tam třeba bílý jogurt. Někdo dává šunku a sýr, jiní zase ne, někdo vejce dává a někdo ne. Nicméně ať už do Vašeho salátu dáváte cokoliv, přejeme Vám, aby se i letos vyvedl!