zdroj: unsplash.com
Ještě než budete trávit více času na slunci, doporučila bych, abyste svůj organismus na tuto zátěž náležitě připravili. A jelikož je sluníčko, které dodává vitamin D, pro nás velmi důležité, pojďme se teď zaměřit na prostředky, které nám pomohou velký příliv sluneční svitu v pohodě zvládat. Jedná se o betakaroten, vytvářející pro náš organismus důležitý a nezbytný vitamin A a vitamin D.
Jak se chránit před silnými slunečními paprsky
Pokud chcete zajistit, aby byla vaše kůže na nápor slunečních paprsků dobře připravena, bylo by dobré alespoň tři týdny před delším pobytem na slunci, užívat betakaroten. Je obsažen zejména ve žluto-oranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině.
Můžete tak jíst více potravin, jakými jsou například mrkev, rajčata, paprika, petrželová nať, hrášek, špenát, chřest, brokolice, čínské zelí, pažitka, kapusta, dýně, sladké brambory, řeřicha, listy pampelišky a z ovoce meruňky, jahody, švestky, broskve, nektarinky, plody rakytníku či v létě grapefruit. Pokud chcete mít ještě silnější "ochranu", můžete si zakoupit některý z kvalitních potravinových doplňků. Je ovšem zapotřebí řídit se slovy "všeho s mírou". Pokud totiž budete jíst vyváženou stravu s dostatečným přísunem všech vitaminů a minerálů, není nutné užívat tabletky.
Před sluníčkem by se měly chránit především malé děti a senioři, případně lidé se světlou pokožkou. Děti do věku tří let by se neměly opalovat vůbec! A pokud budou na sluníčku, měli byste jejich jemnou pokožku ošetřit nejlépe nějakým minerálním opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem.
Přejít na sekci článku:
Betakaroten a vitamin A
zdroj: unsplash.com
Co je vlastně betakaroten a jak působí
Betakaroten neboli provitamin A je v podstatě oranžovo-červený pigment, vyskytující se v rostlinách a ovoci, zejména v mrkvi a oranžově zabarvené zelenině či ovoci. Název betakaroten pochází z řeckého "beta" a z latinského "karoten", v překladu znamenající mrkev. Betakaroten byl objeven už v roce 1831, kdy ho německý chemik a lékárník Heinrich Wilhelm Ferdinand Wackenroder izoloval z kořenů mrkve.
Betakaroten, patřící k takzvaným karotenoidům, je výborným antioxidantem. Jeho vstřebávání probíhá v tenkém střevě. Betakaroten se ukládá v kůži a zabarvuje ji do červena. Množství absorbovaného betakarotenu ovlivňují různé faktory, jako je například množství tuků a bílkovin. Když si totiž zeleninu s obsahem betakarotenu připravíte na oleji, jeho vstřebávání se zvýší až na 60 %.
Betakaroten chrání naše tělo před volnými radikály, které mohou naše buňky oxidací poškozovat. Některé výzkumy prokázaly, že betakaroten může zabránit poklesu kognitivních funkcí se zvyšujícím se věkem, nebo že kuřáci, kteří konzumují vyšší dávky betakarotenu, se mohou vyhnout rakovině plic.
Jsou betakaroten a vitamin A stejné látky?
Je důležité vědět, že betakaroten a vitamin A není totéž. Betakaroten je provitaminem A a s vitaminem A je vázán biochemicky. Lidské tělo přeměňuje betakaroten na vitamin A neboli retinol. Vitamin A se podílí na všech hlavních funkcích našeho organismu. Umožní nám zachovat si zdravou kůži a sliznice, posiluje imunitní systém, zrak a zajišťuje, abychom měli zdravé oči.
Je však zapotřebí dbát na to, abyste se vitaminem A nepředávkovali. Naprosto bezpečným zdrojem vitaminu A je betakaroten z potravin. Tělo je totiž inteligentní a bere si takové množství, jaké potřebuje. Ti, kdo denně konzumují alespoň čtyři porce ovoce či zeleniny bohatých na betakaroten, mají rovněž nižší riziko vzniku rakoviny a srdečních onemocnění.
O betakarotenu se mluví především v období jara a nadcházejícího léta, protože chrání kůži před silnějším ultrafialovým záření, avšak jako výborná prevence poslouží i v době, kdy má sluneční záření nižší intenzitu.
Doporučená denní dávka betakarotenu není v České republice stanovena. Optimální denní dávka betakarotenu je 6 mg, což je 10 000 IU. Zkratka IU znamená mezinárodní jednotku, jejíž název vychází z anglického International Units, přičemž 40 IU odpovídá 1 mikrogramu.
Z přirozených potravinových zdrojů je vhodné získat asi 2 – 5 mg na osobu za den a z doplňků stravy 1 – 2 mg. Do organismu se tak dostane 3 – 7 mg denně, v jarním či letním období lze doplňovat klidně 10 mg. Nejlepší je obě tyto možnosti kombinovat.
U nás lidé bohužel konzumují stále nedostatek čerstvé zeleniny a ovoce, proto je potřeba doplnit chybějící prvky, jako jsou vitaminy a minerály právě prostřednictvím potravinových doplňků. Buďte ovšem obezřetní s dávkováním, neboť méně je někdy více. Prostě to chce rozvahu. Určitě je výhodnější užívat rozumné množství kvalitních doplňků, podporujících prevenci před rakovinou a nemocemi plic, než si naopak předávkováním způsobovat zdravotní problémy.
