Přejít na sekci článku:
Hypersenzitivní lidé a duševní zdraví
zdroj: unsplash.com
Hypersenzitivní jedinci potřebují více klidu a pohody, aby si všechny získané vjemy mohli ve své hlavě i srdci dostatečně uspořádat. Když je toho na ně moc, mohou onemocnět. Musí prostě vynaložit mnohem větší mentální úsilí, aby zůstali při smyslech a zachovali si své duševní zdraví. Potřebují se naučit pracovat s energií a očišťovat se od negací. Dále je nutné, aby se nenechali zatahovat do neustálých vnějších i vnitřních konfliktů a nepodléhali jen tak požadavkům, jimž jsou dennodenně vystavováni. Má to ovšem jistou výhodu, a sice tu, že jejich vědomí získává ještě větší hloubku.
Je velmi jednoduché někoho odsoudit, aniž bychom ho znali. Stejně tak nedá moc práce naordinovat hypersenzitivnímu člověku antidepresiva, nebo ho dokonce zavřít do blázince. Ale dnes už i odborníci na psychologii a psychiatrii uznávají, že každý, kdo vnímá více podnětů kolem sebe, nemusí být hned zralý na nasazení léků či hospitalizaci. Při zkoumání těchto hypersenzitivních jedinců bylo dokonce zjištěno, že se u nich cosi odlišuje i v mozku - v amygdale, která je součástí limbického systému a v prefrontální kůře (přední mozkové kůře) a zabírají na ně mnohem nižší dávky určitého léku než na ostatní lidi.
Dovolím si poznamenat, i když se mnou možná mnozí nebudou souhlasit, že vysoká citlivost je nadání. Jedná se vlastně o jakýsi druh talentu zbystřeného vnímání světa a může být dokonce výhodou. Člověk, jenž má hlubší vnímání a prožívání může mít též mnohem barevnější život. Patrně zažívá potencionálně víc radosti a štěstí v životě. Můžete namítnout, že o to více také bude mít pádů a nesrovnalostí, aby se to všechno vyrovnalo. A co když to tak není? Ano, sice dosud žijeme v duálním světě a neustále musíme vyrovnávat, ale...
