zdroj: Shutterstock
Podzim už udeřil naplno a s ním je spojená spousta věcí. Jednak se musíme náležitě oblékat, protože venkovní teploty už mívají jednociferné hodnoty, ale také to znamená, že musíme nějak naložit s podzimní úrodou na našich zahradách. Mezi tradiční metody patří zavařování, sušení, mražení a kvašení. No a na ně se dnes společně podíváme, stejně jako na to, jakých potravin se týkají.
Džemy a zavařeniny
Zavařování a výroba džemů je jednou z nejoblíbenějších metod konzervace. Člověk tak zjistí, že marmeláda nebo džem nemusí být jen z jahod, ale z lecčeho, co Vaše zahrada nabízí. Zavařování je pak skvělé pro jablka, hrušky či švestky. Ty ale lze použít jak k výrobě džemů či kompotů, tak třeba chutney, kde se ovoce kombinuje s cukrem a případně kořením, což dodá výsledným produktům specifickou chuť a prodlouží jejich trvanlivost. Při zavařování je třeba ovoce nebo zeleninu nejprve očistit, nakrájet a následně uvařit, případně smíchat s cukrem nebo kořením. Poté se směs plní do sterilizovaných sklenic, uzavře a zavařuje ve vodní lázni nebo v troubě, aby se odstranily bakterie. I takové dýně jsou ideální na výrobu marmelád, pyré nebo jako základ pro sladká pečiva. A pro spoustu lidí je dýně i základní ingrediencí pro domácí dýňový sirup do trendy "pumpkin spice latté". Klíčové je vždy dodržení správného poměru cukru a kyselosti, aby se předešlo vzniku plísní. Zároveň hotové naplněné sklenice je potřeba sterilizovat a skladovat v temnu a chladu.
Sušení
Další oblíbenou metodou, jak prodloužit životnost Vaší sklizené úrody, je sušení. To je perfektní pro houby, bylinky a jablka. Houby, ať už nasbírané v lese nebo třeba žampiony vypěstované na zahrádce se po očištění nakrájí na tenké plátky a suší buď na vzduchu, v sušičce na ovoce nebo v mírně rozehřáté troubě. Stejně tak jablka se mohou nakrájet na kolečka, případně posypat skořicí, a usušit na přiměřeně velké kousky, které nám poslouží jako skvělá zdravá svačina. Na Vás pak je, jestli budete chtít jablka usušit na způsob křížal, což znamená, že po usušení budou mít příjemně žvýkavou konzistenci, nebo jestli je necháte sušit déle a budete mít spíše jablečné chipsy. Sušení výrazně prodlouží trvanlivost potravin a zachová jejich chuť. U bylinek jako tymián, šalvěj nebo máta je důležité sušit je na stinném a dobře větraném místě, aby si uchovaly svou vůni a aroma. Případně pokud máte bylinky jako třeba petržel nebo pažitku a nechcete je sušit, je možné je řádně omýt, osušit a v krabičkách zamrazit.
Kvašení
Poslední oblíbenou metodou uchovávání potravin je kvašení, které je ideální pro zeleninu jako je zelí, řepa nebo mrkve. Tato metoda nejen prodlouží trvanlivost potravin, ale také zvyšuje jejich probiotickou hodnotu. Tato probiotika podporují zdraví střevní mikroflóry a zlepšují trávení, což pomáhá k posílení imunitního systému. Pravidelná konzumace kvašených potravin pomáhá také předcházet zažívacím problémům, jako jsou nadýmání či zácpa. Fermentované potraviny zároveň zvyšují biologickou dostupnost některých vitamínů a minerálů, zejména vitamínu C, K a skupiny B. Kvašení jako takové probíhá přirozeně pomocí soli, která podporuje růst mléčných bakterií. Typickým příkladem je kysané zelí, které je skvělým zdrojem vitamínů a minerálů, což naše tělo vezme za vděk zejména v nadcházející zimě. Příprava je jednoduchá – nakrájené zelí se promíchá se solí, kořením, případně další zeleninou, a nechá se několik týdnů v kvasné nádobě. Hotové zelí je výborné jako příloha, základ pro zimní polévky a dušená jídla nebo klidně jen tak. Obsahuje totiž mnohem víc vitaminu C než kdejaké ovoce.