Sdílejte článek z magazínu
Zadejte e-mailovou adresu toho, komu chcete článek poslat. Nakonec napište své jméno, ať dotyčný ví, kdo mu článek zasílá.
Článek už putuje dál, děkujeme za sdílení.

Pískavice řecké seno: Na trávení, proti vráskám i jako afrodisiakum

Pískavice řecké seno: Na trávení, proti vráskám i jako afrodisiakum Pískavice řecké seno má vynikající účinky při žaludečních a střevních problémech. Dříve se používala také jako afrodisiakum a pro pevnější prsa.
Iva Lhotská
5,0 5
6

Pískavice řecké seno: Na trávení, tvorbu mléka i jako afrodisiakum zdroj: jerry-coleby-williams.net

Tato bylina patří k nejstarším kulturním rostlinám na světě, která se v dnešní době běžně přidává do indického kari a bulharského koření čubrica. Zmiňuje se o ní jako o léčivé rostlině již Eberský papyrus asi z roku 1550 př.n.l. V antickém Řecku pro změnu pražená semena pískavice pojídali filozofové, aby podpořili své myšlení.

Jednoletá bylina pískavice řecké seno s latinským názvem Trigonella foenum-graecum z čeledi bobovitých (Fabaceae) má vzpřímenou lodyhu a svými trojčetnými listy připomíná komonici lékařskou. Dorůstá do výšky přibližně 10-50 cm, má malé žlutobílé kvítky, plody jsou asi 10 cm dlouhé lusky. V každém lusku se nachází okolo 20 tvrdých semen se specifickým zápachem. Chuť pískavice je mírně nahořklá, podobá se chuti celeru. Právě semena jsou předmětem sběru, jenž probíhá během července a srpna. Mají hojné využití v oblasti přírodní medicíny, léčitelství ale i farmacii a kuchyni. Semena se sbírají celá, musí se pořádně usušit a pak rozemlít. Lidové názvy pro pískavici jsou kozí roh, jetel kozího rohu, fenugreek, senovka či senovka řecká. Pískavice je něco mezi pícninou a obilovinou. Na základě českých pramenů pochází původně asi z jižní Evropy nebo, jak uvádějí anglické zdroje, z oblasti Středomoří a Blízkého Východu, kde se vyskytuje dodnes. Nejvíce je využívána v Indii. Pěstuje se v Íránu, Afghánistánu, Nepálu, Pákistánu, Bangladéši, v Turecku, Egyptě, Maroku, také v Argentině a v Evropě ve Španělsku a Francii. Ve střední Evropě i u nás se pěstovala ve vinařských oblastech, např. na jižní Moravě.

Dodnes není přesně známo, odkud pocházel původní druh této rostliny, je však přinejmenším zajímavé, že semínka pískavice byla objevena v Iráku. Předpokládá se, že jsou z doby bronzové a další semena se našla v Tutanchamónově hrobce. Existují též staré hebrejské záznamy o pískavici z 1. a 2. stol.n.l., v nichž je nazývána hebrejsky tiltan. Pískavice řecké seno byla zmiňována již ve starém egyptském papyru ze 2. tisíciletí př.n.l. Slizové látky z této rostliny se používaly při balzamování. Již stovky let se pískavice používá v oblasti alternativní a tradiční medicíny k hojení ekzémů, vyrážek a dalších onemocnění. V ájurvédě je pískavice oblíbená jako lék i koření. Má zahřívací účinek, a proto ji uvítají jedinci s neustálým sklonem k nedokrvujícím se chladným končetinám. Poslední dobou se stala oblíbeným kořením v kuchyni, které se rovněž používá k zahušťování jídel. Čerstvé listy pískavice a naklíčená semena se přidávají do míchaných zeleninových salátů.

Jaké látky pískavice obsahuje a jaké zdravotní neduhy ovlivňuje?

Pískavice řecké seno obsahuje řadu cenných léčivých látek. Její semena jsou bohatá na minerály, např. železo, draslík, vápník, měď, zinek, selen, hořčík a mangan. Z vitaminů jsou v pískavici obsaženy vitaminy řady B - thiamin, kyselina listová, riboflavin, pyridoxin, niacin a vitaminy A a C, listy obsahují vitamin K a kumarin. Součástí pískavice jsou rovněž polysacharidy, steroidní saponiny, aminokyseliny, kyselina nikotinová, slizové látky, cholin, vláknina, flavonoidy, steroly, v menší míře silice.

Pískavice má vynikající účinky v případě žaludečních a střevních problémů - posiluje žaludek a zlepšuje střevní peristaltiku. Dá se užívat při překyselení organismu, snižuje hladinu krevního cukru a cholesterolu. Pomáhá při nadýmání, látkové přeměně, zvýšeném bušení srdce, při chrápání a se snížením horečky. Pískavice řecké seno podporuje tvorbu mateřského mléka u kojících žen. Odvar připravený ze semen pískavice lze smíchat s medem a pak zabírá při bolestech v krku, zanícených mandlích a angíně, podporuje vykašlávání. Tonikum z pískavice posiluje organismus a napomáhá jeho regeneraci, své uplatnění nachází zejména v geriatrii.

Pískavice je též vhodná pro léčivá klyzmata. Pro svůj obsah fytoestrogenu diosgeninu, což je steroidní saponin, lze využít pískavici na různé ženské problémy spojené s produkcí pohlavních hormonů. Zároveň diosgenin působí preventivně v případě rakoviny tlustého střeva.

V dřívějších dobách užívaly pískavici ženy jako afrodisiakum a pro pevnější prsa. Pískavice podporuje růst prsní žlázy a tvorbu hormonů ve žlázách s vnitřní sekrecí. Z mleté pískavice, vody a octa se dá připravit kašovitý obklad, který napomáhá při zánětu nehtového lůžka, akné či bércových vředech. Tato kaše též působí na poúrazová zatuhnutí svalů a šlach a proti lehkým otokům. Vnější využití je ve formě obkladů, koupelí a výplachů při zánětech, křečových žilách, otocích a podlitinách.

Zralá semena pískavice sbíraná na podzim jsou rovněž využívána v homeopatii. Uplatnění je podobné jako u klasické medicíny. V kosmetice jsou používány krémy s obsahem semen pískavice především na suchou a tvrdou kůži, protože mají tendence ji změkčit a zregenerovat. Poměrně nově je znám 100% olej lisovaný ze semen pískavice řeckého sena, který je vhodný k masážím i vnitřnímu užití - doporučuje se 1x denně 0,5 ml po dobu 2-3 týdnů. V oblasti kosmetické péče olej z pískavice zpevňuje pokožku, je rovněž vhodný pro zralejší pleť se sklonem k vráskám. Olej z pískavice lze použít i k péči o vlasy, jelikož je chrání před vysoušením a třepením konečků. Ovšem je třeba říci, že je olej z řeckého sena luxusní a velmi drahý. Pískavice se může objevit i jako součást v přírodně vyrobených mýdlech. Kontraindikace v případě použití pískavice nebyly zaznamenány. Někomu může být nepříjemný její charakteristický zápach. Při vyšších dávkách se může objevit průjem, příp. zhoršit příznaky hypoglykémie - prudkého poklesu hladiny cukru v krvi pod spodní hranici nebo astmatu. Opatrní by měli být diabetici nebo lidé užívající warfarin apod.

Na závěr pár domácích receptů

Čaj z pískavice:

2 čajové lžičky nasekané pískavice přelijte 1 šálkem studené vody a nechte asi 3 hodiny odstát. Poté přiveďte k varu a ihned sceďte. Čaj se pije vlažný, lze ho dochutit medem.

Bylinková směs zabírající při bolestech zubů:

Smíchejte po 1 dílu drcených semen pískavice řeckého sena, sušené šalvěje, heřmánku a kořene proskurníku a připravte si odvar. Nechte chvíli odstát a poté slijte. Tuto bylinnou směs lze používat pro výplachy nebo obklady.

Obklad z pískavice:

Cca 100 g rozdrcených semen smíchejte s vodou a trochou jablečného octa. Vytvoří se kaše, kterou je třeba přivést k varu. Ještě teplou kaši naneste na čisté plátno a položte je na postižené místo. Vlažný obklad se doporučuje přikládat na ránu 3-4x denně. Nechávejte působit, dokud nevychladne.

Pokud se vám zanítilo nehtové lůžko, vymyjte bolavé místo heřmánkem a pak obkládejte semenem pískavice. Nechte působit alespoň 15 minut.

Na vředy:

se dá použít pískavice nejlépe v podobě prášku. Povařte mleté semeno v troše mléka a vzniklou kaši naneste na vřed a obvažte.