zdroj: shutterstock.com
Na začátku tohoto přístupu k zemědělství je Rudolf Steiner, kterého většina zná jako zakladatele antroposofického hnutí, z něhož vychází waldorfská reformní pedagogika, která je dostatečně známá i u nás.
Hlavní myšlenkou antroposofického přístupu je důraz na komplexní vnímání vztahu částí k celku a energetickou a duchovní podstatu světa. Toto pojetí prostupuje nejen teoretická východiska, ale i praktické konání, jakým je právě třeba zemědělství.
Přejít na sekci článku:
Život na farmě
zdroj: shutterstock.com
Biodynamické zemědělství tedy pokládá za svoji základní jednotku farmu, která je vlastně živým organismem a jako takový také funguje. Její jednotlivé části nejsou vnímány izolovaně, ale v návaznosti na celek, je soběstačná, produkuje vlastní hnojiva i osiva, její součástí je rostlinná i živočišná produkce. Klíčovou je pak postava hospodáře, který dodává celé farmě ducha. V extrémním případě to vlastně znamená, že produkty ze dvou farem nikdy nemohou být stejné, neboť se v nich odráží jak specifické podmínky geografické a podnební, tak osobnost hospodáře.
Rytmus takové farmy je určován nejen roční dobou, jak je tomu ve standardním pojetí zemědělství, ale také měsíčními cykly a postavením měsíce v jednotlivých fázích zvěrokruhu.Každá fáze je pak vhodná pro něco jiného - setí, sběr plodů, sběr listů, příprava půdy...
Dalším specifikem je pak hnojení. Hnojí a připravuje se hlavně půda, méně pak samotné rostliny, péče o půdu je naprostý základem. Půda se oživuje specifickými preparáty, které mají svojí podstatou blízko k homeopatii a jsou vyráběny přímo na farmě z místních zdrojů.