zdroj: unsplash.com
Stalo se vám někdy, že jste reagovali na nějakou záležitost svým způsobem a někdo vám řekl, že jste moc přecitlivělí a že si to příliš berete k srdci? Pokud se nejednalo o nějakou opravdu velmi přehnanou reakci, nemusíte si s tím dělat starosti. To se totiž hypersenzitivním lidem stává často! Kdo však posoudí, co je přehnaná reakce a co ne?
Slovo "hypersenzitivní" je vysvětlováno jako nadměrně citlivá až přecitlivělá reakce na různé podněty. A teď tedy přecitlivělost: Podle definice přecitlivělost znamená tendenci intenzivně reagovat. Často se toto označení používá pro osobnostní vlastnost, jíž může být například zvýšená vzrušivost nervové soustavy. A v jiném slovníku se dočtete, že přecitlivělost je snadná zranitelnost citů a že se týká zvláště mezilidských vztahů. Tolik slovníky a definice. O rozdílu mezi hypersenzitivitou a přecitlivělostí tyto zdroje nic neříkají. Ráda bych vám, pokud vás toto téma oslovilo, doporučila knihu od Rolfa Sellina "Hypersenzitivní lidé mezi námi". Ale co skutečně hypersenzitivita je a co prožívají hypersenzitivní lidé, si povíme dále v tomto textu.
Představte si, že hypersenzitivních jedinců je něco mezi 15 až 20 % lidí ve společnosti. Jejich způsob vnímání je pravým opakem dřívějšího uspořádání. Předešlý systém totiž v lidech podporoval tvrdost, rychlost, bojovnost, jinými slovy ostré lokty a tah na branku. Naštěstí už v současné měnící se době úplně neplatí, že lidé se sníženou citlivostí, hroší kůží a vlastností nepřipouštět si vše k tělu mají život jednodušší. Možná si řeknete, co to tu vykládám za utopii, ale určitě jste si už všimli, že věci i lidé se pomalu mění.
V naší současné slovní zásobě používáme namísto slova "hypersenzitivní" označení "přecitlivělý", kterým hanlivě označujeme někoho, kdo je podle nás trochu "divný", chová se nepředvídatelně a pro druhého i poněkud nepřiměřeně. Každý z nás je však jiný a má odlišné vnímání. Snad už se opravdu postupně blýská na lepší časy i pro lidi více senzitivně založené.
Přejít na sekci článku:
Kdo jsou tedy ti hypersenzitivci?
zdroj: unsplash.com
Každopádně je důležité vědět, že hypersenzitivní lidé mají už od narození vyvinutou mimořádnou citlivost. Jejich vnitřní citový život je velmi silný, mají jemnější introspekci a jsou ochotni skoro každému pomoci. Tito lidé mají hluboké vnitřní bohatství, o kterém se lidem s běžným nebo potlačeným vnímáním ani nezdá. V jistém ohledu v nich dříme sklon k větším hodnotám a lidskosti. Hypersenzitivní lidé mají možná silněji vyvinutý smysl pro zodpovědnost, skromnost a zásadovost. Kladou na sebe vysoké nároky, jejich sebekritika je na vysokém stupni, a proto mívají dost často sklon o sobě a svých činech pochybovat.
Když jsem si teď přečetla předešlý odstavec, může to vypadat, že se hypersenzitivních jedinců zastávám a že jsou tito vysoce citliví lidé příliš zjemnělí, mají přehnané reakce, ba dokonce jsou to až jakési "měkoty". Jenže pravdou je i to, že hypersenzitivní lidé dokážou být i pěkně svéhlaví a ctižádostiví. Takže v jednom okamžiku působí neskutečně silně a hned nato jsou zase velice zranitelní. Pokud máte i vy takový druh nastavení a vnímání, dáte mi snad za pravdu, že žít tu není rozhodně jednoduché.
Hypersenzitivec, který navštívil nějakou výstavu, koncert nebo shlédl určitý film, vnímá mnohem více věcí a vše také s větší intenzitou prožívá. Dokáže se do všech a všeho hluboce ponořit a silněji to také vychutnává. A to už vůbec nemluvím o přírodě. Člověk s vyšší citlivostí žijící na samotě u lesa nebo procházející se lesem má nejspíš více zážitků než běžný jedinec, který tolik podnětů neobsáhne. Není to špatně ani dobře. Prostě to tak je. Setkala jsem se s pár lidmi, jež se třeba odstěhovali z velkého města na venkov a když přijedou do metropole, už to tzv. nedávají. Je jim tam úzko, cítí se stísněně a těší se, až zase vytáhnout paty a odjedou pryč na klidnější místo.
