Fenomén: Civilizační choroby

5,0 5
7

Fenomén civilizační chorobyzdroj: picjumbo.com

Rozvoj průmyslu a celkové zrychlení doby má za následek, že už je toho na nás někdy zkrátka moc. Nestíháme prostě zpracovávat informace a to jak hmotného, tak nehmotného charakteru. Máme přístup ke zprávám z celého světa, internet nás často zahlcuje podněty, které ani nepotřebujeme vidět. Stejně tak máme na výběr z nepřeberného množství druhů jídla a stejně ve výsledku nevíme, co máme jíst, abychom byli zdraví. Spousta průmyslově zpracovaných potravin se totiž jenom jako zdravě tváří a přitom si s nimi naše tělo ani neumí poradit. Nějakou dobu se takto žít dá, náš organismus má totiž úžasnou schopnost regenerace, ale po čase mu mohou dojít síly a propuknou takzvané civilizační nemoci.

Na jednu stranu se nám za poslední 150 let výrazně prodloužila délka života díky zvyšující se úrovni medicíny, všeobecnému zkvalitnění hygienických podmínek i dostupnosti potravin či vody. Na druhou stranu ten prodloužený život moc velkou kvalitu nemá. Zhruba od 40. roku se pozvolna začínají objevovat civilizační choroby, které nás pak provází po zbytek života. Jsou totiž příčinou až 80 % úmrtí v současnosti. Za nejzávažnější civilizační onemocnění můžeme považovat například kardiovaskulární onemocnění, rakovinu či cukrovku. Existuje ale celá řada dalších život výrazně omezujících nemocí.

Na civilizačních chorobách se víceméně stejnou měrou podílí znečištění ovzduší, vody či půdy. S tím většinou nic neuděláme, i pokud bydlíme někde na samotě u lesa. Znečištění jsme sice vystaveni trochu méně než ve velkém městě, ale panensky čisté životní prostředí už v dnešní době najdeme jen velmi těžko. Jsou však určité faktory, které můžeme ovlivnit i my přímo sami.

Co patří mezi civilizační choroby?

Civilizačním chorobám bychom také jinak mohli říkat moderní nemoci. Protože jsou to onemocnění či poruchy způsobené právě dnešní uspěchanou dobou. Patří sem například také alergie. Některé mohou vzniknout z toho, že (někdy i nevědomě) jíme stále ty stejné suroviny – například bílou pšeničnou mouku nebo sóju, která se přidává snad do všeho, i když se ve složení na obalech snaží maskovat pod cizími názvy a zkratkami za něco úplně jiného. S tím může souviset i astma, které často způsobuje i zhoršená kvalita ovzduší, narušená psychika a další faktory.

Deprese, únavový syndrom a další psychické problémy mohou souviset s přepracováním, přehlcením nepotřebnými informacemi, nedostatkem času na udržování zdravých mezilidských vztahů, ale stejně tak za nimi může stát nedostatečná výživa. Cukrovka a kardiovaskulární onemocnění pak přímo souvisí s tím, jak se stravujeme, i když svou roli samozřejmě hrají i další části našeho života. Za rakovinou může stát nejen nezdravé stravování, ale nezanedbatelnou roli hraje i naše psychika. Podle psychosomatiky mohou rakovinu způsobit potlačené emoce, které nás takzvaně „užírají vevnitř“. Smutné je, že se pak mohou přetransformovat v rakovinu, která naše tělo opravdu zevnitř postupně rozežírá a zabíjí.

Mezi civilizační onemocnění patří i celulitida. Řeknete si, že taková celulitida sice logicky souvisí s naším nezdravým životním stylem – přejídáme se a nehýbeme se, tak se nám tuky ukládají do podoby nehezkého, pomerančového vzhledu, ale že je to pouze kosmetický problém. Celulitida má však celkem 3 stupně. U toho prvního, nejlehčího, si celulitidy ani nevšimnete, pomerančová kůže je viditelná pouze, když kůži stisknete mezi prsty. U druhého stupně celulitidy jsou drobné krátery na pokožce viditelné pouze, když stojíte, a jakmile si lehnete, tak se ztratí. Při třetím stupni je pomerančová kůže viditelná už pořád. Místa, která okupuje, se hůře prokrvují a mohou být chladné na dotek. Tento stupeň celulitidy může být i bolestivý a v této fázi se právě celulitida odlišuje od obyčejného kosmetického problému.

Obecně můžeme říct, že za většinu civilizačních chorob je zodpovědný stres – na něj se pak nabalují další naše neřesti. Jsme v časovém presu, dáme si něco rychlého z fastfoodu a jídlu ani moc nevěnujeme pozornost. Když se potřebujeme uklidnit, tak často saháme po návykových látkách, jako jsou cigarety či alkohol a v tom nejhorším případě i různé tlumicí léky a těžké drogy.

Příčiny civilizačních onemocnění

Strava

Nepravidelné stravování, jídlo ve spěchu, nedostatečné rozkousání jednotlivých soust, to všechno může vést k tomu, že žaludek začne vyrábět mnohem méně žaludečních šťáv, což nejen zpomaluje trávení, ale také způsobuje nedostatečné vstřebávání živin. Příliš sladká, přepálená, smažená nebo přesolená jídla jsou z dlouhodobého hlediska taktéž špatné. Pro tuto dobu je taktéž charakteristické přejídání se – většina z nás jí mnohem více, než ve skutečnosti potřebuje. Průmyslově zpracované potraviny jsou také mnohem energeticky koncentrovanější, takže i když je jíme v přiměřené množství, stejně přijímáme hromadu zbytečných kalorií, se kterými se tělo musí nějakým způsobem vypořádat. Tyto potraviny jsou navíc takzvaně nutričně prázdné. Obsahují sice spoustu kalorií například v podobě cukru nebo transmastných kyselin, ale potřebných živin už pomálu.

Životní styl

S přijímáním nadbytečného množství energie souvisí i to, že přijatou energii následně už nevydáme. Máme sedavé zaměstnání, pohyb máme jen velmi nárazově na různých cvičeních. S nadbytkem kalorií se zákonitě musí někde uložit – vzniká obezita a další onemocnění s ní spojené, jako je vysoký krevní tlak či cukrovka. Kromě kvalitního jídla své tělo ochuzujeme i o příjem kyslíku při dýchání – většina z nás totiž dýchá pouze povrchně. Při mělkém dýchání se vnitřní orgány nedostatečně okysličují a špatně prokrvují. Pokud svému tělu navíc nedopřejeme dostatek odpočinku a spánku nebo jej dokonce mateme prací na směny, snižujeme si tak jeho obrannou a regenerační schopnost. Během spánku totiž probíhají všechny potřebné opravné procesy.

Na rychlém opotřebovávání organismu má také vysoký podíl případné kouření nebo konzumace alkoholu. Zbytečně tak zatěžujeme tělo spoustou škodlivin, kterých se nestačí zbavovat, oslabují se játra a může se spustit bujení rakovinných buněk.

Psychika

Pod tento faktor spadá i to, jak moc jsme obklopeni stresem, jak k němu přistupujeme a jestli s ním umíme bojovat. Velký význam má i to, jak umíme zpracovávat své emoce. Pokud se dokážeme poučit ze svých chyb, jak se stavíme k různým nejistotám a strachům, jestliže umíme odpouštět a jsme přející nebo si všechny ty nahromaděné negativní emoce držíme v sobě. S naším psychickým stavem mohou přímo souviset různá neurologická onemocnění, jako jsou deprese, chronická únava, epilepsie, schizofrenie a různé typy demence. Ale obecně může náš psychický stav ovlivňovat prakticky každou chorobu, která nás trápí – od obyčejné rýmy až po rakovinu. Proto není radno tuto část našeho života podceňovat a zanedbávat.

Přístup k léčbě

Prevenci zanedbáváme, a když už se nějaká civilizační nemoc objeví, většinou se „léčí“ tak, že se pouze potlačí příznaky místo toho, aby se pátralo po skutečných příčinách. Není neobvyklé ani takzvané preventivní užívání léků bez toho, aniž bychom je skutečně potřebovali. Pěstujeme si tak na lécích zbytečnou závislost. Navíc užívání jednoho léku sice potlačí určitý příznak, ale může mít celou řadu negativních vedlejších účinků, na které jsou pak nasazovány další a další léky, až se dostaneme do kompletně začarovaného kruhu.

Jak se vám článek líbil?