zdroj: shutterstock.com
Za posledních pět tisíc let používala lidská civilizace různé druhy léčivých rostlin na základě pozorování jejich účinků na organismus. Probíhalo to metodou pokusů a omylů, ať už to bylo v těch nejstarších dobách nebo o něco později.
Léčivé rostliny provázejí člověka na jeho cestě životem už hodně dlouhý čas. Zpočátku sloužily jako potrava, ale již pravěcí lidé objevili jejich příznivé účinky na zdraví. Ostatně potvrzují to četné archeologické nálezy. Ve starověké Mezopotámii, Egyptě ale i v Persii, antickém Řecku a Římě využívali léčivé rostliny v podstatě všichni lékaři. V té době byli totiž lékaři zároveň botaniky, alchymisty, lékárníky i bylináři. Prostě se jednalo o muže devatera řemesel.
Nejvíce úcty požívaly byliny ve středověkých klášterech a prostřednictvím četných lékařských knih, herbářů a lékopisů byly přeneseny až do současné doby. O základní model použití léčivých rostlin a jejich látek se zasloužil Plinius Starší ve svém díle "Naturalis Historia". Další autoři píšící v latině, například Lucretius či Varro popisovali, jakým způsobem se v antické společnosti užívaly čerstvé i různě zpracované rostliny či jejich části za účelem udržení pevného zdraví. Tehdy se skutečně jednalo především o součást stravy v různých formách.
Léčivé rostliny v období středověku
V době raného středověku je v ediktu císaře Karla Velikého "Capitulare de Villis" uváděno nařízení, jaké rostliny se měly pěstovat v klášterních komplexech typu Hortus Simplicium. To bylo okolo roku 795 n.l. Je v něm zmíněno 71 rostlin a 15 druhů ovocných stromů, které byly považovány za příznivé pro zdravý rozvoj populace.
V období pozdějšího středověku byl vydán herbář Petra Ondřeje Mattioliho z roku 1544, o jehož úpravu a překlad do češtiny se postaral Tadeáš Hájek z Hájku. Tento herbář vyšel u nás v roce 1562 pod názvem "Herbář, jinak bylinář velmi užitečný a figůrami pieknými a zřetelnými podle pravého a živého zrostu bylin..."
Postupně se tradice, mnohdy předávané v rodinách přesunuly do lékárénského a medicínského prostředí a začaly se zkoumat účinné látky obsažené v bylinách, jejich fyziologické a léčivé působení. Tímto způsobem došlo třeba k objevu acylpyrinu a započala tak éra syntetických léků. Do té doby se téměř všechna léčiva a léky vyráběly z bylin a léčivých rostlin.
Moderní medicína a léčivé rostliny
Přesto, že v dnešní době jsou dosud upřednostňovány produkty farmaceutického průmyslu, hlavně ty na syntetické bázi, současná nabídka a stále vzrůstající zájem o bylinné přípravky v rozmanitých podobách svědčí o tom, že bylinky neztratily nic na své popularitě. Naštěstí stále více lidí i lékařů zjišťuje, že různobarevné pilulky vyrobené v laboratoři nepůsobí tak, jak by se od nich očekávalo. Na straně jedné se lékařská věda vyvíjí k dalším vyšším metám, ale navzdory tomu počet nemocných lidí neustále narůstá.
Bude to nejspíš tím, že jsme zapomněli na skutečnou podstatu života a odvrátili se od přírodních zákonů. Už nejíme to, co roste na stromech, nebo z nich nanejvýš spadne, ale naopak konzumujeme potraviny, jež jsou průmyslově zpracovávané, a tudíž zbavené těch základních živin a důležitých obsahových látek. Ovšem s tím do sebe cpeme i různá éčka a pak nedostatky, kterými naše těla trpí, nahrazujeme syntetickými výživovými doplňky.
Žijeme ve stálém stresu, honíme se za bohatstvím, sedíme u počítačů, v autech a máme stále více zdravotních problémů. Nakonec už nám nezbude nic jiného, než se zase pěkně vrátit zpátky k přírodě, ze které jsme vzešli. A právě jednou z cest, jak ozdravit náš životní styl, jsou léčivé rostliny.
Syntetické léky kontra léčivé rostliny
Na rozdíl od většiny moderních léčebných přípravků a postupů sice bylinky zabírají pomaleji, ale o to je jejich účinek citlivější, hlubší a přináší s sebou trvalé výsledky. Pokud se nám podaří za pomoci bylinek a změnou svého způsobu života předcházet příčinám nemocí, nebudeme muset léčit jejich následky. Zejména je vhodné doporučit bylinky k preventivnímu užívání. Mnohé léčivé rostliny jsou totiž zároveň zdravými potravinami a my se pak s přehledem můžeme řídit Hippokratovými slovy: "Nechť potrava je tvým lékem a lék tvou potravou.“
Když ráno začneme bylinkovým čajem nebo čerstvou ovocnou či zeleninovou šťávou a v podobném duchu budeme pokračovat po celý den, změní se postupem času i naše mysl a my se staneme vědomými lidmi, kteří jsou zdrávi a užívají si času, který jim byl na Zemi dán.
Za své zdraví odpovídáme hlavně sami sobě, souvisí však i s našim nejbližším okolím a potažmo s celým lidským společenstvím. Měli bychom se o ně náležitě starat, i když je to v současné tzv. civilizované společnosti dost obtížné. Jestliže zpomalíme a začneme se více zajímat o to, co nám nabízí příroda, určitě se nám povede lépe.
